Klub vědeckých novinářů pořádal letošní Valné shromáždění EUSJA.

Syndikát novinářů ČR, potažmo Klub vědeckých novinářů, hostil o poslední březnové sobotě Valné shromáždění Evropské asociace vědeckých novinářů. Zasedání EUSJA, jehož organizace se každoročně ujme některý z členských států, je vždy spojeno se studijní návštěvou vědeckého nebo pedagogického pracoviště v pořadatelské zemi. Mezi letošním 28. až 30. březnem tomu tak bylo i u nás: pro zahraniční kolegy jsme připravili návštěvu Národního technického muzea a program Nano2EUSJA na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

 

Odpověď na zdvořilou žádost o uspořádání Valného shromáždění Evropské asociace vědeckých novinářů EUSJA v České republice jsem dlouho oddalovala. Sice jsem se už několika takových aktivit s úspěchem zhostila, jenže to bylo v době mého působení ve velké instituci, což bylo z hlediska pořadatelství podstatně jednodušší. Nakonec jsem kývla: Česká republika se rozhodně má čím ve vědě pochlubit, tak proč toho nevyužít!

Vzhledem k plánovanému zacílení doprovodné studijní mise (valné shromáždění je vždy doplněno o tzv. study trip na nějaké zajímavé místo) na nanotechnologie mi probíhal myslí brněnský CEITEC nebo Technická univerzita v Liberci, posléze však zvítězila pro mě nejjednodušší varianta, a to zorganizovat třídenní program v Praze. Rozhodla jsem se vzít zahraniční kolegy na Vysokou školu chemicko-technologickou a do Národního technického muzea – to vše zapadalo do akce Nano2EUSJA.

 

Nano2EUSJA a Nano2all, Prague

Den nultý – první účastník

Středa 27. 3. 2019

Jedním z důležitých důvodů k výběru naší stověžaté metropole byla pochopitelně doprava. A je až neuvěřitelné, že v předvečer akce dorazili na ruzyňské letiště ze stejné odletové destinace dvěma různými lety s pouhým pětiminutovým rozdílem první dva vědečtí novináři – domácí Pavel Farkas a člen výboru EUSJA Kaianders Sempler ze Švédska. Taková shoda se musela oslavit prohlídkou busty na smíchovském domě, kde v letech 1911-1912 žil a pracoval Albert Einstein. Dlužno podotknout, že pamětní deska s Einsteinovou bustou byl umístěna v březnu před 40 lety (1979).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Z ještě promrzlého Stockholmu přiletěli Kaianders a Pavel na večeři s Marinou během nultého dne… 

 

Den první – Národní technické muzeum a zahájení workshopu Nano2all.

 

Čtvrtek 28. 3. 2019

Novináři byli ubytovaní na Masarykově koleji, začali jsme tedy připomínkou 80 let starých událostí, kdy nacisti obsadili koleje, studenty pozatýkali, některé postříleli, jiné poslali do koncentračních táborů a následně uzavřeli vysoké školy.

Do Národního technického muzea jsme to vzali přes Letenské sady s jednou z nejkrásnějších vyhlídek na Prahu. A cestou kolem kyvadla se našlo další kulaté výročí k připomínce – zahájení stavby obřího stalinského pomníku před 70 lety.

Menší část výjezdního zasedání nad Letnou.

 

Výrazně kulaté výročí – 100 let – si letos připomíná Mezinárodní astronomická unie. Však v muzeu taky míříme právě do oddělení Astronomie a geodézie. Skvělým průvodcem muzejní expozicí nám byl Ing. Antonín Švejda. A když nám pak na závěr spustil orchestrion, naše skupina se výrazně zvětšila o přispěchavší návštěvníky.

Interiér Národního technického muzea.

Prohlídce samozřejmě neušla hlavní dvorana ani výstava k loňskému 100. výročí republiky obsahující mj. maketu funkcionalistické vily Tugendhat zařazené do seznamu UNESCO, které se bude týkat i překvapení na závěr dne následujícího. Čemu ale skutečně nechtěli kolegové uvěřit, byl čočkostroj Otty Wichterleho. Nepustila jsem je pryč, dokud si expozici pořádně neprohlédli.

Na tomto stroji ze stavebnice Merkur vytvořil O. Wichterle na Vánoce 1961 první kontaktní čočku.

Tématicky nutno zmínit i aktuální výstavu v NTM o Karlu Kruisovi, profesoru kvasné chemie, ale též průkopníkovi fotografie – osobnosti, s jejímž jménem se novináři ještě setkají zítra na VŠCHT. Pracovní den pokračoval seznámením s projektem Nano2all. A hlavně příjemně končil dobrou večeří.

Na večeři v Dejvicích téměř všichni ochutnali typickou českou svíčkovou…

 

Den druhý – Nano2EUSJA na VŠCHT, workshop Nano2all.

Pátek 29. 3. 2019

 

Na pátek byl připraven odborný program zaměřený na již zmíněné nanotechnologie. Všeobecně sledované genderové téma, čili zastoupení žen v rámci Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, pojednala Ing. Anna Mittnerová.

Poté už jsme se vnořili s profesorem Františkem Štěpánkem do světa nanorobotů a slibných směrů jejich využití v medicíně. Fascinující byla i návštěva jeho laboratoří Chobotix, stejně jako výzkum funkčních nanorobotů u docenta Zdeňka Sofera.

V rektorské zasedačce přivítal hosty a seznámil je se školou prorektor VŠCHT pro VaV prof. Pavel Kotrba (na snímku uprostřed, vpravo prof. František Štěpánek).

Všeobecně sledované genderové téma, čili zastoupení žen v rámci Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, pojednala Ing. Anna Mittnerová.

Poté už jsme se vnořili s profesorem Františkem Štěpánkem do světa nanorobotů a slibných směrů jejich využití v medicíně. Fascinující byla i návštěva jeho laboratoří Chobotix, stejně jako výzkum funkčních nanorobotů u docenta Zdeňka Sofera.

 

Odpočinek a občerstvení v náročném programu poskytl zdejší malý Experimentální pivovar, kde se vaří pivo lahodné chuti Lachout. O zrod pivovaru k výuce kvasné technologie se zasloužil již zmíněný Karel Kruis, který přesně před 120 lety (1899) stanul nejen v čele Ústavu kvasné chemie a mykologie, ale ve stejném roce rovněž ve vedení Ústavu praktické fotografie.

Z exkurze do laboratoře na výrobu kvasného nápoje, tedy z univerzitního pivovaru, vedla naše cesta do laboratoří týmu prof. Štěpánka. Všechna témata a výklady k nim byly doslova fascinující.

 

Viděli jsme například, jak krvinky mohou reagovat na pohyb magnetů vně nádoby…

 

Po skončení programu na Vysoké škole chemicko-technologické a krátké procházce dejvickým univerzitním campusem zpět na Masarykovu kolej, pokračoval odpolední program Nano2EUSJA. Po celodenním zaměření na možnosti využití nanotechnologií v medicíně čekal naši novinářskou skupinu workshop v rámci projektu Nano2all, na němž EUSJA participuje. Jak vnímá společnost nanotechnologie, je předpona nano- nadužívaná, vzbuzuje mezi lidmi obavy? Jak se k tomuto tématu staví různé země? Tato a další témata zaznívala v naší debatě.

 

Na páteční večer jsem připravila překvapení v podobě návštěvy kina Lucerna, kam jsme vyrazili na koprodukční filmovou novinku Skleněný pokoj. Děj románu britského spisovatele Simona Mawera je zasazen do brněnské vily Tugendhat, jejíž model jsme viděli o den dříve v Národním technickém muzeu.

Protože tento Mawerův román někteří z našich zahraničních novinářských kolegů četli (a rovněž i jeho Mendelova trpaslíka, další román z brněnského prostředí), byli jsme na nový film velmi zvědaví, a to i s ohledem na vzácně se shodující negativní recenze. Film v anglickém znění s českými titulky dal kritikám za pravdu, děj se příliš nevydařil, vše ale vynahradily kamerové záběry z jednoho ze stěžejních děl moderní architektury od architekta Ludwiga Miese Van den Rohe. K různým připomínaným výročím zbývá dodat, že stavba vily Tugendhat započala před 90 lety (1929).

A báječná byla také naše následná debata (nejen) o filmu ve stylové kavárně Lucerna.

 

Den třetí – jednací

Sobota 30. 3. 2019

 

Sobotní vyvrcholení pražské mise se odehrávalo v prostorách Presscentra pod záštitou Syndikátu novinářů ČR.

 

Delegáty Valného shromáždění EUSJA nejprve přivítal v sídle SN ČR syndikátu Adam Černý. Ve stručnosti představil hostům naši novinářskou organizaci, která mj. zastřešuje i Klub vědeckých novinářů, jehož prostřednictvím je Česká republika členskou zemí mezinárodního profesního společenství už od roku 2004.

Poté následoval celodenní jednací maraton v souladu se stanovami EUSJA.

 

 

Poslední březnový den prohřívaly sluneční paprsky, které dovolily uzavřít sobotní úřad zcela neformálním přípitkem na zahrádce jedné z pražských restaurací. Zde bych též chtěla poděkovat za cennou pomoc Pavlovi Farkasovi a také Ivovi Lindovskému, byť ten již nepracuje jako novinář a není členem KVN.

Jsme rádi, že se Klubu vědeckých novinářů za finanční podpory Syndikátu novinářů ČR podařilo v době, která je po celém světě pro novináře všeobecně dosti nelehká (což se projevilo i na počtu účastníků), uspořádat úspěšnou třídenní akci.

 

 

Marina Hofmanová,

předsedkyně KVN, místopředsedkyně EUSJA

Foto: Marina Hoffmanová a Pavel Farkas

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Jste opravdu člověk? Vypočtěte toto: * Časový limit byl překročen. Načtěte prosím CAPTCHA znovu.