ČEŠTÍ A MORAVŠTÍ VĚDCI – OBĚTI HOLOKAUSTU

Pozvánka na tiskovou konferenci u příležitosti vydání knihy Zmizelá věda

„Ježto nevidím možnost, abych se ctí žil ve své vlasti, odcházím dobrovolně na onen svět, prose Boha, aby mi odpustil.“ Tato slova napsal ve svém dopise na rozloučenou 24. září 1940 historik BedřichMendl (1892-1940), který pak zemřel o čtyři dny později v pražské Všeobecné nemocnici na otravu Veronalem. Sebevraždu ve stejných letech spáchalo vedle něj šest podobně postižených vědců, 18 dalších zahynulo v ghettech Terezín a Lodž a 20 dalších v koncentračních táborech. Filosof Josef Fischer (1891-1945) byl popraven zejména pro svou účast v odbojové skupině PVVZ (Petiční výbor Věrni zůstaneme).

Biografický slovník židovských vědců z Čech a Moravy – obětí nacismu (1939-1945) přináší podrobné a důkladně dokumentované portréty všech čtyřiceti v českých zemích působících docentů a vysokoškolských profesorů, které připravil o život během druhé světové války nacistický režim pod záminkou jejich židovského původu. Navíc jsou sem zařazeny i medailony dalších šesti významných vědců, mezi které patří mj. i technik a podnikatel Emil Kolben (1862-1943) nebo historik Kurt Konrad (1908-1941). Vzpomínka na většinu osobností, o kterých se v knize mluví, byla vytěsněna z povědomí současné české společnosti, ačkoli často šlo o přední odborníky, kteří výrazně ovlivnili vývoj svého oboru – stačí připomenout např. Oskara Fischera (1876-1942), jednoho z objevitelů tzv. Alzheimerovy choroby. Kniha vychází s podporou Rothschild Foundation (Hanadiv) Europe Z dalších osobností zahrnutých do knihy si připomeňme alespoň tyto:

• Cestovatel a zoolog Jiří Baum (1900-1944), předchůdce Hanzelky a Zikmunda a autor řady oblíbených cestopisů. Procestoval Severní i Jižní Ameriku, Afriku, Austrálii i Dálný Východ. Mnichovské události jej zastihly na jihu Afriky a pocit sounáležitosti s ohroženou vlastí jej přiměl k návratu. Vrátil se do Prahy po letech v cizině 13. března 1939, tedy dva dny před německou okupací, a již mu nebylo dovoleno vycestovat. Pro svou účast v odboji byl zatčen a vyslýchán gestapem, zemřel později v Polsku.

• Historička Käthe Spiegelová (1898-1941) byla jednou z mála žen v tehdejším akademickém světě. Dvakrát se pokusila získat na pražské Německé univerzitě docenturu, narážela však pokaždé na rasové a genderové předsudky. Protože nad ní držela ochrannou ruku Kancelář prezidenta republiky, podařilo se jí získat trvalé místo ve výpůjčním protokolu Národní a univerzitní knihovny. I když patřila k těm, kteří se snadno nevzdávají, po příchodu nacistů nakonec skončila jako jedna z prvních v lodžském ghettu.

• Lékař a farmakolog Emil Starkenstein (1884-1942), profesor pražské Německé univerzity, byl před válkou lev pražských společenských salónů, vášnivý automobilista a bibliofil. K jeho odbornému odkazu se dodnes hlásí německá věda. Byl jedním z těch, kteří se pokusili předejít nadcházejícím událostem včasným odchodem do exilu, ale nacistická moc jej nakonec dostihla v Holandsku. Nakonec zemřel v koncentračním táboře Mauthausen. Jeho jméno nese nadace, založená v roce 1989 v Rotterdamu, a bude se mu věnovat i samostatné sympozium na sklonku letošního roku v Praze.

 

TISKOVÁ KONFERENCE k této knize se koná 18. června 2014 od 10.30 hod. v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1, 2. patro, místnost č. 205.

Název publikace: Michal V. Šimůnek – Antonín Kostlán (eds): Disappeared science.

Biographical dictionary of Jewish scholars from Bohemia and Moravia – victims of Nazism, 1939-1945. Červený Kostelec (Pavel Mervart) a Praha (Kabinet dějin vědy ÚSD AV ČR) 2013.

Kontakt: PhDr. Antonín Kostlán, kostlan@seznam.cz

Kabinet dějin vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Jste opravdu člověk? Vypočtěte toto: * Časový limit byl překročen. Načtěte prosím CAPTCHA znovu.